Léta před první světovou válkou nebyla pro jabloneckou skleněnou bižuterii příliš příznivá. Malé výrobce z trhu vytlačovala tovární výroba šperků, kde si již stalo strojní broušení standardem. Na rozdíl od skleněných šperků, výroba kovové bižuterie stoupala, hlavně díky zavádění nových technologických postupů. Po roce 1900 byla takřka k dokonalosti dovedena galvanizace, v dekorování se prosadila aerografie (stříkání barvou). Také se utěšeně rozbíhá výroba nábytkového kování, svítidel a produkce hliníkových příborů a nádobí. Tento rozvoj přerušila první světová válka, během které vývoj a výroba stagnovala.

Po roce 1925 se nejvýznamnějším oborem jabloneckého průmyslu stala opět kovová bižuterie. Její podíl na celkovém vývozu činil až 60%. Největšími odbytišti byly Německo, USA a Indie.
Vše se změnilo 29. října 1929. Světová hospodářská krize naplno postihla všechny obory jablonecké bižuterie. Nezaměstnanost na Jablonecku dosáhla hrozivých 80% a vývoz bižuterie klesl oproti normálu o 32%. Neutěšená situace trvala až do roku 1934. V letech 1934-1935 se začala situace stabilizovat, čemuž dopomohla i vydaná vládní nařízení, která upravovala poměry ve sklářském a bižuterním podnikání. Bižuterní výroba začala opět stoupat. Velmi dobře se dařilo výrobě skleněných knoflíků a i výrobci kovové bižuterie zaznamenali opět nárůst výroby.
Bohužel nic netrvá věčně a tak další rána přišla v roce 1938, kdy se Jablonecko stalo součástí nacistického Německa. Důsledek připojení Sudet k Německu byl bojkot jabloneckého zboží v USA, Kanadě a Velké Británii. V roce 1939 vypukla druhá světová válka. Výroba skleněné a kovové bižuterie neustala, ale mnohé podniky byly převedeny na válečnou výrobu.
V roce 1945 válka skončila, ale nedá se říci, že zavedeným výrobcům bižuterie svitla naděje na lepší časy. Ještě v průběhu roku 1945 vešly v platnost Benešovy dekrety a došlo k vyvlastnění téměř všech výrobních a vývozních firem. Místa původních majitelů zaujali národní správci nebo ředitelé národních podniků. V roce 1948 došlo ke znárodnění zbývajících malých živností a tím končí éra bižuterního podnikáni na Jablonecku.

Do roku 1950 byly všechny jablonecké sklárny, výrobní a exportní firmy zestátněny a včleněny do národních podniků. Od roku 1948 se o vývoz skla staral národní podnik Skloexport. Z něj byla v roce 1952 vyčleněna samostatná společnost Jablonex, která se specializovala na vývoz bižuterie. Prostřednictvím Jablonexu museli nabízet své zboží všechny státní podniky, které se podíleli na výrobě jablonecké bižuterie.
V průběhu 50. let skleněná a kovová bižuterie skomírala. Důvodem byla ztráta tradičních západních trhů, které se nyní staly “nepřátelské”, ale i celkově pohrdavým přístupem sovětských poradců k lehkému průmyslu. Tuto situaci se podařilo zvrátit i díky XI. sjezdu KSČ, který stanovil jako jednu z priorit rozvoj sklářské a bižuterní výroby.
Díky předchozímu pohrdání jabloneckou výrobou, přišel bižuterní průmysl o řadu odborníků, zejména vývojových pracovníků. Celkově se dá hovořit, že jablonecký průmysl se vývojově zastavil ve 40. letech 20. století. Desetileté manko se podařilo Jablonexu eliminovat nalezením nových trhů v Sovětském svazu a v dalších zemích socialistického tábora.
V roce 1958 bylo založeno Sdružení podniků jablonecké bižuterie, které sdružovalo 6 národních podniků:

1. Jablonecké sklárny (Dolní Polubný)
2. Brusírny kamenů – později Preciosa (Jablonec nad Nisou)
3. Bižuterie (Jablonec nad Nisou)
4. Skleněná bižuterie (Jablonec nad Nisou)
5. Železnobrodské sklo (Železný Brod)
6. Lustry (Kamenický Šenov)

Do tohoto sdružení byl začleněn i jablonecký Výzkumný ústav skla a bižuterie. Tímto sloučením dosáhlo Sdružení podniků jablonecké bižuterie kompletní zajištění výroby bižuterie od vývoje přes prvovýrobu a druhovýrobu.

Šedesátá léta lze označit za období přínosné. Většina státních podniků prošla modernizačními kůrami. Začala výstavba nových továren. Do skláren byl zaváděn zemní plyn. Instalovány byly velkokapacitní vanové
pece, nové poloautomaty a automaty, či celé výrobní linky. Z Československa se stávala velmoc ve výrobě bižuterie. Jako zajímavost lze uvést, že mezi léty 1971-1980 podniky sdružené do koncernu Jablonecká bižuterie zaměstnávaly v průměru 26 700 zaměstnanců, z tohoto počtu je téměř 9000 domácích dělníků. Všichni zaměstnanci v oboru bižuterie vyprodukovali zboží v hodnotě 1,7 miliardy Kčs.
Nejlépe si v těchto letech vedla kovová bižuterie, která vytvářela průměrný obrat 890 milionů Kčs.

Sametová revoluce v roce 1989 přinesla razantní změny nejen v oboru bižuterie. Státní podnik Jablonecká bižuterie v roce 1990 zanikl a z něho vzniklo 13 samostatných státních podniků, které byly v rámci tzv. velké privatizace převedeny do soukromého vlastnictví.

V 90. letech se hlavními hráči ve výrobě a prodeji bižuterie staly akciové společnosti:

1. Preciosa
2. Ornela
3. Bižuterie Česká mincovna
4. Železnobrodské sklo
5. Jablonex

V současné době jsou na trhu 2 dominantní společnosti – Preciosa a Jablonex Group. Roční obrat obou společností se odhaduje až na 8 miliard. Společnosti v jabloneckém regionu zaměstnávají 7500 zaměstnanců.

Související články

• Významní výrobci bižuterie po roce 1945
• Jablonecká bižuterie v 19. století
• Zrození šperku a bižuterie

Tags: Historie bižuterie