Nový dárkový předmět světové kvality od firmy MHM naleznete na internetových stránkách “Upomínkové dudlíky pro miminka“. Firma MHM nabízí sortiment výrobků určený především ženám. Nabízí ucelenou řadu šperkařského zboží a bižuterie, ve výborné kvalitě a provedení.

Tento dárkový předmět je určen pro ty, kteří chtějí obdarovat novorozence něčím nevídaným, těžko sehnatelným. Něčím co podpoří jedinečnost chvíle narození. Kupující se nemusí bát, že koupí nějaký nevhodný upomínkový předmět. Jedná se o opravdu fantastický dárek, se kterým budou spokojeni jak rodiče obdarovaného, tak i jejich ratolesti. Dárkový předmět ve tvaru dudlíku je vyroben z toho nejkvalitnějšího křišťálového materiálu, který firma Preciosa v současnosti pro výrobu šperků a bižuterie využívá.

Toto období z hlediska vývoje není tak zajímavé, navíc je popsáno v profilech jednotlivých firem, a proto ho přeskočíme a začneme v roce 1989. Spolu se sametovou revolucí k nám dorazila i svoboda podnikání a tak prostřednictvím tzv. velké privatizace došlo na rozdělení bývalého koncernu Jablonecká bižuterie.
Dnes trh s jabloneckou bižuterií ovládají tyto firmy:

Jablonex Group a.s., Jablonec nad Nisou

Založena v roce 2005 složením těchto společností a firem Ornela a.s., Bižuterie Česká mincovna, Jablonex, Železnobrodské sklo, Bijou Terra, Titania, Bijou Service a Bohemian Jewelery.
Spojením těchto firem vzniklo uskupení s více než 2,5 tisíci zaměstnanci a s obratem cca 2 miliardy korun. Hlavní cíl Jablonex Group a.s. definuje jako rozvoj tradice sklářské a bižuterní výroby a hlavně snaha stát nejvýznamnějším světovým dodavatelem kvalitních skleněných polotovarů a módní bižuterie.

Dnes je Jablonex Group a.s. členěn takto:

1. Divize Sklo - výroba širokého sortimentu skleněného zboží,
polotovarů a surovin, převážně pro bižuterní výrobu.
2. Divize Perle - výroba skleněných bižuterních polotovarů,
vánočních ozdob a umělých květin,
3. Divize Bižuterie - výroba bižuterních a galanterních komponentů,
dále je v nabídce šatonová řetězovina, svěšovací díly, řetízky,
rondelky, šatonové kuličky a filigrány
4. Divize Česká mincovna - výhradní dodavatel veškerých oběžných
mincí České republiky!!

Jablonex Group a.s. má dnes obchodní zastoupení po celém světě.

Odkazy na jednotlivé divize Jablonex Group a.s.:
Hlavní stránka Jablonex Group a.s. - www.jablonexgroup.com
Divize Sklo - www.desna-glass.cz
Divize Bižuterie  - www.amorike.cz, www.friedfreres.fr
Divize Česká mincovna  - www.mint.cz

Preciosa, Jablonec nad Nisou

Výrobní program Preciosy se v průběhu let příliš neměnil. Po celou dobu existence firmy vyrábí strojně a ručně broušené bižuterní kameny a perle, strojně broušené lustrové ověsy a křišťálové lustry. V současnosti Preciosa ovládá asi třetinu trhu se strojně broušenými skleněnými kameny. Největším konkurentem je rakouský gigant Swarovski (cca 40 % trhu). Zbytek si rozdělili noví výrobci z Číny a blízkého východu. Tito noví výrobci jsou silnou konkurencí, neboť díky levné pracovní síle mohou nasadit velmi agresivní cenovou politiku.
Dnes se Preciosa člení na tyto podniky:

1. Preciosa a.s. - výroba křišťálových komponentů, šperkových
kamenů, lustrových ověsů
2. Preciosa - Lustry a.s. - výroba historických lustrů, bytových
svítidel, realizace osvětlení interiérů na zakázku
3. Preciosa s.r.o. -  specializace na výrobu bižuterie, broušených
figurek a dalších doplňků a dárků z křišťálu.

Preciosa v datech:

1948 - založení národního podniku Preciosa
1953 - zánik podniku, převedení do nově tvořeného n.p. Jablonecká bižuterie
1958 - zánik n.p. Jablonecká bižuterie. Vznik n.p. Brusírny kamenů
1966 - přejmenování n.p. Brusírny kamenů na Preciosa n.p.
1967 - vznik firemní centrály Preciosa v Jablonci nad Nisou
1978 - Preciosa se stává koncernovým podnikem
1988 - Preciosa se transformuje do státního podniku. Preciosa
zaměstnává 4300 zaměstnanců.
1990 - Preciosa ukončuje spolupráci Jablonexem. Export zboží si dále
zajišťuje již sama.
1991 - Preciosa mění vlastníka a stává se akciovou společností.
1993- vznik nadace Preciosa - zaměření na podporu vědy a výzkumu a
odborného vzdělávání.

Hlavní stránka Preciosa a.s. - www.preciosa.com

Další náhledy:

Bangle jsou broušené skleněné kroužky. První typy se zhotovovaly z mléčného skla, později se začaly vyrábět z vrstveného skla - uvnitř mléčné sklo, vrchní vrstva byla nejčastěji z rubínu, granátu nebo jantaru.

Skleněné knoflíky se v Jizerských horách vyráběly vinutím tyčinek nad lampou a mačkáním ze skleněných tyčí. K mačkání se užívají jak mačkářské kleště, tak ruční nebo strojní mačkadla. Po vylisování následuje olamování, broušení a leštění na kotoučích, případně se užije dalšího dekorování (malba, zlacení, voskování atd.)

O skleněných knoflících z Jablonce nad Nisou si můžete přečíst zajímavý článek na webu jablonecké radnice.

Citace z článku:

Jablonecký knoflík se stával vyhledávanou módní záležitostí i vynikajícím obchodním artiklem. Zájem vzbudil i na Průmyslových výstavách v Praze. Skutečný rozkvět však výrobci knoflíků zažili po roce 1860, kdy svět ovládla móda černých skleněných knoflíků. Kromě mačkaných knoflíků si oblibu získávaly i knoflíky vinuté a foukané. Jablonecké knoflíky dodávali zdejší exportéři do celého světa, zájem o ně měli i velké americké obchodní domy. Domácí výrobu nahradila, stejně jako další odvětví, průmyslová výroba a v roce 1900 působilo na Jablonecku už pět továren, specializujících se na jejich produkci. Historii tohoto malého, všedního předmětu provázely úspěchy, udělování Rytířského kříže řádu císaře Františka Josefa za zásluhy o rozvoj bižuterního průmyslu, boj o licence, malá životní dramata i celé tragédie. Jako příklad poslouží příběh amerického obchodníka Berolzheimera, který špatně odhadl „obchod století“ a na základě obrovského prodělku se zastřelil.

Mačkané perle

Mačkané perle se zhotovují lisováním z křišťálových a barevných skleněných tyčí nebo tyčinek, pomocí forem. Proces mačkání probíhá z nahřátých hutních polotovarů v mačkárnách nebo u lampářského stolu. Od bižuterních kamenů se liší pouze tím, že je lze díky dírce navlékat.

Broušené perle

Broušené perle jsou specifickou skupinou skleněných bižuterních perlí, jsou opatřeny mechanicky broušenými facetami obdobně jako u broušených bižuterních kamenů. Původně se vyráběly ručním broušením z mačkaného polotovaru. S nástupem průmyslové výroby se rozdělily na dvě skupiny. Tou první jsou perle strojně broušené a mechanicky leštěné (cínovky). Druhou skupinou jsou broušené perle leštěné tepelně, podle toho se jim říká ohňovky.

Foukané perle

Foukané perle jsou lehké, duté, tenkostěnné skleněné perle různých tvarů, které jsou vyráběny foukáním nad kahany a lampami z různobarevných trubiček. Z počátku se tvarovaly z volné ruky, později se začalo užívat foukání perlí do dřevěných nebo kovových formiček. V 70. letech 19. století se objevil jednoduchý foukací strojek a vícedílné formičky. V současnosti se používají formy až na 60 druhů perel. Strojním způsobem se zhotovuje větší množství foukaných perel ve formě kuliček a koulí. Takto jsou například vyráběny vánoční ozdoby. Hotové perle dále procházejí procesem zušlechťování a to hlavně vnitřním nebo vnějším pokovováním. Nejužívanější je vnitřní stříbření, což vytváří zrcadlový efekt.

Vinuté perle

Vinuté perle vznikají nad petrolejovou, benzinovou nejnověji však nad plynovou sklářskou lampou (lampové perle). Princip výroby spočívá ve zpravování skloviny, která je ručně navíjena nejčastěji na tombakovaný drát smočený v kaolinové hlince, jenž se po vychlazení výrobku vyjme. Poslední úpravou povrchu vinutých perlí je opálení v ohni, při kterém se docílí vysokého lesku a hladkosti povrchu. Používá se mnoha zdobících technik, především dekorování skleněnou drtí, nití, tyčinkou, mozaikou nebo perličkami. Běžně se ke zvýšení optických efektů užívají stříbrné folie.

Sekané perle (perličky)

Skleněné perličky jsou drobná tělíska kulovitého nebo válcovitého tvaru se středovou dírkou. Používají se k výrobě bižuterie a galanterie. Jednotlivé druhy perliček se liší technologií a vzhledem. Mezi nejrozšířenější druhy patří rokajlové perle za tepla kulacené ve směsi mletého dolomitu a křemičitých přísad. Nejvýznamnější skupinu sekaných perlí tvoří hutní perličky zušlechťované povrchovými úpravami, dále dvoukrátky (dvakrát broušené), tříkrátky (třikrát broušené), čípky, podsek či rovné válečky leštěné v ohni a dále rafinované.

Voskované  perle

Voskovky neboli voskované perle se vyráběly z dutých perlí, do nichž se vpravovalo rybí stříbro a vléval vosk. Později se jako skleněné polotovary začaly užívat vinuté nebo mačkané omílané a leštěné perle z alabastrového skla a přírodní rybí stříbro nahradil syntetický preparát. Bižuterní napodobeniny pravých perel se v Jizerských horách vyráběly již na konci 18. století.

Zpočátku se ručně vybrušovaly na pískovcových brusech, poté se brousily z výmačků do hliněných formiček. Strojní mačkání se začalo používat od 60. let 20. století. K leštění bižuterních kamenů se používaly brusné kotouče z topolového dřeva a cínu.

Ve Francii se poprvé užilo strojního broušení bižuterních kamenů, nicméně nejznámějším výrobcem se stal Daniel Swarovski, který svoje výrobky zhotovoval v tyrolském městečku Wattens.
V 70. letech 19. století se bižuterní kameny začaly pokrývat stříbřitou zrcadlovou vrstvou (similizace), což vedlo ke zvýšení odrazu světla v bižuterních kamenech. Touto metodou lze napodobit většinu drahých kamenů jako jsou například diamanty, rubíny, safíry, topasy, granáty, smaragdy a další.

Hutní skleněné polotovary (tyče, tyčinky, trubičky)

Tyče, tyčinky a trubičky jsou základními hutními polotovary pro výrobu skleněné bižuterie. Tyto polotovary se vyrábí v různých průměrech a zhotovovány jsou z vysoceolovnatého, olovnatého, nízkoolovnatého nebo bezolovnatého skla.

Mačkárenské tyče

Hlavní komoditou potřebnou k výrobě perlí, knoflíků a bižuterních kamenů jsou mačkárenské tyče. Zhotovovaly se v kulatém nebo zaobleném průřezu (Ø18 - 40mm) tažením naběrákem ze sklářských pánví do délky až 12 m. Poté se takto vyrobená tyč krátila na délku 120 cm a začala se chladit. Strojní tažení tyčí bylo patentováno v roce 1958 a od této doby se rozbíhá strojní výroba mačkárenských tyčí, což v konečném důsledku znamená vysokou efektivitu při výrobě. Pro srovnání lze uvést,že  tříčlenná dílna vyrobila ručním tažením 540 kg tyčí za směnu, u strojní výroby jeden pracovník vyrobí za stejnou dobu 600 kg.

Tyčinky

Ručně vinuté perle, speciální bižuterní kameny, nad lampou mačkané skleněné zboží, se zhotovuje z lampových tyčinek. Výroba je podobná, tzn. tažením až do délky tahu 60 m. Poté se tyčinky krátí na 80 cm dlouhé tyčinky, které se nechladí. Stejně jako u mačkárenských tyčí se od poloviny 20 století rozbíhá výroba strojní.

Trubičky

Perlové trubice se vyrábí ručním nebo strojním tažením na sklářskou píšťalu. Foukáním se z nich vyrábí duté perle. Spolu s mačkárenskými tyčemi se jedná o nejdůležitější komoditu v oboru jablonecké skleněné bižuterie.

Technický pokrok, který byl ve Vídni všude patrný Swarovského fascinoval. Okouzlen technickými možnostmi se rozhodl ve Vídni zůstat. Ale jeho zaměstnavatel byl rezolutně proti. Dokonce využil výpověď pro jeho otce k tomu, aby Daniela donutil k návratu zpět. Ten se tedy pod nátlakem roku 1883 vrátil zpět do Jizerských hor, ale okamžitě založil vlastní firmu v Lučanech nad Nisou. Firma se specializovala na výrobu nýtované bižuterie, ale Daniel Swarovski se hlavně věnoval svým experimentům.
V roce 1886 se svým tchánem Weissem založil firmu Eduard Weiss & Co. se sídlem v Janově Dole u Liberce, jejíž hlavní činností byla výroba bižuterie. Přestože zaměstnávali 70 lidí, jejich podnikání nelze hodnotit jako úspěšné. Změna modních směrů a také fakt, že Weiss zemřel, vedly k zániku firmy. Daniel Swarovski proto v roce 1889 přijal nabídku firmy Gustav Strauss & Co. na místo technického poradce. V této firmě přišel na nové způsoby zhotovování poutek na knoflíky, kovových perlí nebo skleněných černých perliček, kterých dokázal, díky svému postupu vyrobit až 120 kusů najednou.
V roce 1891 se Daniel Swarovski vrátil do Jiřetína, kde podnikali jeho švagři Robert, Franz a Emil Weissové. Brzy po jeho návratu zkonstruoval první stroj na broušení šatonů. Po úspěšném odzkoušení si jej nechal patentovat. Není náhodou, že tento patent byl první svého druhu v Rakousku-Uhersku. Stroj dokázal vybrousit 35 šatonů najednou!
Kvalita výrobků byla bezchybná. Daniel Swarovski, vědom si faktu, že konkurence by ráda měla také takový stroj, se snažil celý nově vynalezený výrobní postup utajit. Nicméně po prvních pokusech mu došly finanční prostředky a Swarovski byl nucen hledat investora, který by jeho vynález finančně zaštítil. A nemusel hledat dlouho. Svůj stroj představil svému zákazníkovi Armandu Kostmannovi. Ten naprosto fascinován předvedeným zbožím věnoval do společného projektu obrovskou částku a stal se společníkem nově vzniklé firmy A. Kostmann & Co..
Další společníci byli Franz Weiss a pochopitelně Daniel Swarovski. Stroj pracoval na plný výkon v továrně v Janově Dole, ale díky stoupající poptávce se prostory a hlavně pohonná jednotka stávala slabinou podnikání. Z těchto důvodů se firma rozhodla firmu přemístit. S přihlédnutím k faktu, že konkurence měla zájem o informace o stroji bylo rozhodnuto, že stěhování bude mimo Jablonecko.

V říjnu 1895 se Daniel Swarovski se svým strojem, společníky a deseti dělníky přestěhoval do tyrolského městečka Wattens. Zde si firma A. Kostmann & Co. pronajala na pět let starou tovární budovu. Strojově broušené šatony šly velmi dobře na odbyt v USA, Anglii, Německu a tak brzy výroba byla posílena o další čtyři stroje. Zároveň Daniel Swarovski intenzivně pracoval na dalších technických zlepšeních svého stroje, takže neustále vzrůstala výroba, kvalita ale i šíře nabídky.

Tiroler Ware - tak se nyní nazývali Swarovskiho šatony, neměly v této době na světě konkurenci. Firma prosperovala a v brzké době se vložené finanční prostředky vrátily několikanásobně. Kolem roku 1900 pracovalo pro Daniela Swarovskiho sto zaměstnanců a Swarovski koupil pronajatou továrnu ve Wattens. Nezbytnou investicí byla instalace výkonnější turbíny. O několik let poté stoupl počet zaměstnanců na 250. Díky komerčnímu úspěchu již v roce 1907 firma vystavěla novou moderní továrnu a před první světovou válkou zaměstnával Daniel Swarovski 800 lidí. Hlavním odbytištěm byl tehdy Jablonec nad Nisou. Z dalších významných odběratelů Swarovskiho produkce byla Francie, Velká Británie a Německo.

Firma prosperovala. I přes tento fakt Daniel Swarovski nebyl spokojen. Konkurence ve strojovém broušení sílila nejen na Liberecku a Jablonecku, ale i ve Wattens. K tomu se musel přičíst fakt, že firma byla závislá na dodavatelích z Jizerských hor. Ti Swarovskimu dodávali skleněné polotovary, které ke své vyrobě existenčně potřeboval. Padlo tedy rozhodnutí a Daniel Swarovski se pustil do výstavby vlastní sklářské huťě. Výstavba započala v roce 1908. O dva roky později k huťi přibyla laboratoř, kde synové Willy, Fritz a Alfred Swarovski pronikali do tajů sklářské prvovýroby. Již v roce 1913 dosáhli kvality skla, které se mohlo rovnat s produkcí jabloneckých sklářů.

V roce 1914 ,po vyhlášení všeobecné mobilizace, byla v podniku zastavena výroba. Podnik přeorientoval výrobu na vojenské zakázky. Mezi lety 1915-1918 pracovalo pro potřeby armády jen několik lidí. Na konci války to již bylo 600 dělníků. Konec války Swarovskimu přinesl nemalé finanční obtíže. Dlužil bankám a na druhé straně měl jen obtížně vymahatelné pohledávky v Budapešti a Vídni. Po náročných jednáních se ke svým penězům nakonec dostal. Další obtíží bylo, že Jablonec nad Nisou se ocitl v novém státě, což zkomplikovalo obchody.
Nicméně by to nebyl Daniel Swarovski, aby se problémům nepostavil čelem a vyřešil je. V roce 1918 začal vyrábět brusné kotouče z korundu (patentováno v roce 1919 pod názvem Tyrolit), které se staly hlavním výrobním artiklem firmy.

Mezi světovými válkami se Daniel Swarovski stáhl z aktivního vedení firmy, nicméně i nadále se věnoval racionalizaci firmy. Jím založený podnik velmi úspěšně prosperuje nadále ve Wattens a v současnosti je největším výrobcem bižuterních kamenů na světě. Dnešní podnik je znám pod obchodním názvem Swarovski A.G.